Co se můžeme naučit z kolektivního myšlení na Strader VI?
Záznam v databance
Jak se dají určit "jednotlivci", kteří mají kolektivní myšlení? Jsou to jen hloupé části většího, inteligentního organismu nebo je větší "mysl" pouze produktem nezávislých organismů? Může to být obojí?
Definujeme organismy podle jejich vlastností, ale vždy zjišťujeme, že tyto rysy závisí na vlastnostech jejich prostředí. Pojetí pulce je bez významu bez konceptu žáby, do které se vyvine. Myšlenka predátora je prázdná bez pochopení jeho kořisti. To vyvolává otázku: zda definujeme vše podle všeho jiného, co vlastně vysvětlujeme?
Nedávno byl proveden ilustrativní experiment na kolonii kolektivního myšlení, která byla objevena na Strader VI. Zařízení bylo umístěno mimo hnízdo, které elektrickým výbojem usmrtilo jedince, kteří se k němu blížily. Mravenčí kolonie by ztratila mnoho jedinců předtím, než mezi nimi byl úspěšně předán signál o základním nebezpečí, což vedlo k "naučenému" vyhýbání se zařízení. Úspěšné, ale nákladné.
Kolonie na Strader VI rychle rozdělila na tři frakce
- Jedna se pokoušel přesunout zařízení hrubou silou, obětovali jednotlivce, což bylo nevyhnutelné
- Druhá zkusila zasypat zařízení pískem.
Tyto dva cíle se vzájemně vylučují, následoval boj. První frakce byla poražena kvůli jejich sníženým počtům. Přístroj byl bezpečně pohřben a přeživší uzavřeli příměří. Z pohledu jednotlivců tato zkušenost musí být strašná. Z pohledu kolektivní mysli byl obtížný problém vyřešen nejúčinnějším řešením. Která perspektiva je "správná"?
Myslím, že ani jedna. Tím, že se snažíme tyto entity vkládat do našeho rigidního souboru pojmů, vykreslujeme jen falešný dojem o konkrétnosti a smyslu, což je odrazem našich představ o sobě samém.
Popisujeme jednotlivce Strader VI jako "útočící" jeden na druhého, stejně jako u mikroorganismů v lidském těle popisujeme, že dělají totéž. Přesto Strader kolonie, stejně jako tělo, nemůže být zdravá jako celek bez "agresivity" jeho členů. Popisujeme neurony v mozku jako hloupé, ale mozek jako celek inteligentní - ale když se myšlenka uchytí v mozku a vytlačí jinou, popisujeme to jako akt agrese? Oplakáváme mrtvé neurony?
Když se filozofie nebo technologie drží v lidské společnosti ... když jsou války bojovány pro ně a lidé zemřou ... je to správně viděno jako dobro nebo zlo? To nemá podkopat smysl naší existence. Z místa, kde stojíme, je naše existence velmi vážná. Ale je naše civilizace a náš vesmír opravdu odlišný od kolonie Strader VI? Je inteligence něco omezené pouze na věci z masa a krve? Nebo je vesmír skutečně jedním obřím inteligentním systémem a my jsme jen améba, která sama sebe důležitě žene na jeho povrch?
Vedli bychom si dobře a jako vědci si pamatovali, že naším cílem není malovat svět tak jak ho vidíme, ale vidět ho takový jaký skutečně je.